|
|
Proměny a růst malého města v časech normalizace - příklad Benešova u Prahy
Houzar, Jakub ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Najbert, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá proměnou Benešova u Prahy z devítitisícového města venkovského charakteru na centrum široké oblasti Podblanicka s téměř dvojnásobným počtem obyvatel. Změna neprobíhala snadno. Obyvatelé, ale i úřady řešili spoustu problémů od nevyhovující dopravní a obchodní sítě po nedostatečnou kapacitu ve školských zařízeních. Během 20 let (70. a 80. léta 20. století) prošel Benešov obrovskou proměnou patrnou již na první pohled. Panelová sídliště rostla na okrajích města i v hustě zastavěných, pro účely stavby asanovaných oblastech. Asanaci neušly ani místní historické památky. Dnešní podoba města je tak do velké míry odrazem patnácti až dvaceti let plánovací a stavební činnosti ve sledovaném období. Jak se měnil Benešov během sledovaného období dvaceti let? Jakou proměnou prošly všechny části města (centrum, okraje města)? Podařilo se nabídnout nově příchozím i starousedlým obyvatelům dostatečné kapacity (bytové, pracovní)? Jak se Benešov vypořádal z hlediska obslužnosti (školství, doprava, byty, obchodní síť) s téměř dvojnásobným počtem obyvatel? Jaký byl každodenní život v přestavovaném Benešově? Na tyto otázky se snaží odpovědět následující studie pomocí práce...
|
|
|
Každodennost britské společnosti 30.let z pera Agathy Christie
Wojnarová, Daniela ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá každodenností britské společnosti třicátých let dvacátého století, na kterou bude nahlíženo dvěma způsoby. Jedním z nich je konstrukce všedního, běžného života za pomoci odborné literatury. Druhým zdrojem informací se stává obraz tehdejší společnosti skrze optiku detektivní beletrie z pera britské spisovatelky Agathy Christie. Diplomová práce tyto dva pohledy staví vedle sebe, porovnává je a hledá shodné a rozdílné rysy. Text diplomové práce je členěn do dvou stěžejních částí. První z částí si klade za cíl uvést do studia a podstaty výzkumu každodennosti, nastínit podobu třicátých let dvacátého století pro tehdejší britské obyvatele a představit život a dílo spisovatelky Agathy Christie. Úvodní kapitola se ve stručnosti pokouší uchopit téma výzkumu každodennosti. Širší optikou práce nahlíží na historický kontext té doby. Dále se zabývá společenskými fenomény, které ovlivňovaly a tvarovaly celospolečenskou náladu a atmosféru třicátých let minulého století. Klíčová kapitola teoretické části diplomové práce se pak ve větším detailu zaměřuje na mezilidské vztahy, naplňování volného času, čas práce, osobní hygienu a péči o vzhled, nakupování, stravování, bydlení, dopravu, cestování, kulturu a módu v Anglii po čas třetí dekády dvacátého století. Pro potřeby následného výzkumu je...
|
|
| |
|
|
Život mezi příběhy... Proměny antikvářské profese po roce 1989
Bartůňková, Eliška ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Život mezi příběhy... Proměny antikvářské profese po roce 1989 Bc. Eliška Bartůňková ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá fenoménem antikvariátů v Československu a České republice, od jejich největšího rozkvětu po roce 1989 až do současnosti, s přesahem k předrevoluční zkušenosti narátorů, ať již s prací v antikvariátech či jako návštěvníků a zákazníků antikvariátů či knižních burz. Primárně orálně-historický výzkum se zaměřuje na problematiku každodennosti v antikvariátu, specifika práce se starými knihami a jejich proměnu v různých časových obdobích s důrazem na vybrané mezníky. KLÍČOVÁ SLOVA každodennost, orální historie, antikvariát, knižní kultura, podnikání ABSTRACT The thesis examines the phenomenon of antiquarian bookshops in Czechoslovakia and the Czech Republic, from the biggest boom after 1989 to the present day, with a focus on the narrators' pre-revolutionary experience of working in antiquarian bookshops and narrators as visitors and customers of antiquarian bookshops or book fairs. The oral history research focuses on everyday life in the antiquarian bookstore, on the specifics of working with old books and their transformation in different time periods. KEY WORDS everyday life, oral history, antiquarian, book culture, business
|
|
|
Českoslovenští filatelisté v proměnách času
Ondráček, Martin ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Diplomová práce s názvem Českoslovenští filatelisté v proměnách času si klade za cíl přiblížit čtenářům za pomoci metody orální historie každodennost současných i dřívějších filatelistů - jejich cestu k filatelii, úskalí sbírání poštovních známek před rokem 1989 a nyní, ekonomické a sociální aspekty sbírání poštovních známek, jeho dopad na rodinný rozpočet i rozdílnost pojetí západního a východního pohledu na filatelii jako takovou. Cíle práce bude dosaženo prostřednictvím rozhovorů s filatelisty. Dalším důležitým pramenem bude analýza archivních zdrojů a odborných filatelistických publikací.
|
|
|
Každodennost ve výuce regionální geografie
Benešová, Markéta ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Cimová, Tereza (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit potenciál využití fenoménu každodennosti ve výuce regionální geografie. V teoretické části je představen pojem každodennost z různých pohledů a dále se zaměřujeme na jeho propojení s geografií. V praktické části práce je navrženo a ve výuce vyzkoušeno několik aktivit vycházejících z příběhů každodenního života obyvatel vybraného regionu. Šetření bylo provedeno pomocí metod kvalitativního výzkumu - zdrojem dat byly zápisy ze zúčastněného pozorování vedeného během výuky a odevzdané výstupy žáků (v podobě pracovních listů či krátkého dotazníku). Tato data byla následně analyzována a výsledky podrobené diskuzi, ve které byly konfrontovány s naplněním příslušných cílů. Závěr práce obsahuje mimo jiné návrhy dalšího možného geografického výzkumu v oblasti každodennosti. klíčová slova: každodennost, regionální geografie, geografie všedního dne, geografické vzdělávání, kvalitativní výzkum
|
|
|
Příběh Křemže ve 20. století
VAČKÁŘ, Matěj
Předkládaná diplomová práce se zabývá historií městysu Křemže ve 20. století. V úvodu práce jsou věnované dvě kapitoly metodám, se kterými se pracuje po celou dobu práce, mikrohistorii a orální historii. Poté jsou v práci představeny i dějiny předcházející 20. století, ale stěžejní část práce se věnuje obdobím 1. světové války, první republiky, 2. světové války, rokům 1945-48, každodennosti do roku 1989 a následným devadesátým rokům 20. století. Velké dějiny 20. století, jako 1. i 2. světová válka, jsou v práci zachyceny, ale pro celé 20. století je klíčová každodennost. Pro Křemži tyto dějiny nejsou nikterak výjimečné, vlastně pouze opisovala celorepublikové dějiny, ovšem i to je jeden z důvodů výběru práce. V první republice jsou zachyceny jak radostné momenty jako výstavby nových budov, tak i velké strádání a chudoba. Za 2. světové války je zachycen běžný život obyvatelstva, kteří se snažili žít dále svoje životy. Stejně tak je v práci ale zachycená odbojová činnost některých obyvatel, a i následné represe. V další části se práce věnuje každodennosti za éry komunistického Československa a v závěru předkládá největší změny, se kterými přišla devadesátá léta ve Křemži.
|
|
|
Příběh českých imigrantů v USA od konce 19. století až do současnosti: Identita i každodennost v New Prague, Minnesota
ZAVADILOVÁ, Eva
Cílem této práce je popsat životní osudy, strasti i radosti českých venkovanů (a jejich potomků), kteří se v době mezi 2. polovinou 19. století a 1. světovou válkou rozhodli emigrovat do USA, kde zanechali odkaz přetrvávající až do dnešní doby. První část práce se věnuje obecné historii a poznatkům o vystěhovalectví Čechů do USA, jeho příčinám a průběhům. Díky shromážděným dopisům, letákům a archivním záznamům se pak pokouší rekonstruovat cesty emigrantů z Čech až do jejich nového domova za oceánem. Dále pak popisuje nejrůznější problémy, s nimiž se museli krajané vypořádat hned po vylodění ve Spojených státech, na cestě za volnými pozemky nebo při budování příbytků. Práce také zachycuje snahy o vytváření krajanských komunit a spolků společně s tradicemi, které si s sebou čeští přistěhovalci přinesli. Druhá část se zaměřuje na konkrétní město v Minnesotě, zmíní však i okolní osady a města, jejichž názvy svědčí o českém původu jejich zakladatelů. Práce se soustředí na historii města New Prague a jeho okolí, spolky a tradice, jež se vážou k českému kulturnímu dědictví a i dnes hrají důležitou roli při udržování čecho-americké identity místních obyvatel. Díky informacím od tamních obyvatel se práce snaží zachytit a následně analyzovat vnímání jejich českého původu, popř. i jejich snahy udržovat povědomí o české kultuře a jazyku. Závěrem se práce zaměří na konkrétní akce a festivaly v New Prague a okolí, jež slouží jako důkaz o stále přetrvávajícím povědomí o české kultuře mezi Američany.
|
|
|
Z historie těžby, zpracování a využití rašeliny v jižních Čechách ve 20. století
PETRÁŠEK, Karel
Diplomová práce popisuje vývoj historie rašelinového průmyslu v jižních Čechách na pozadí hospodářských dějin od začátku 20. století do roku 1960. Autor rozdělil text do tří hlavních částí. První část definuje důležitost rašelinišť v krajině a analyzuje vývoj jejich právní ochrany. K té je přidán obecný vývoj rašelinového průmyslu několika evropských států, jež slouží jako základ pro porovnání situace na území Československa. V druhé části je zařazen rozbor jihočeského rašelinářství první poloviny minulého století. Na základě příkladů z více těžebních oblastí a široké škály archiválií autor popisuje rozdíly ve vnímání suroviny, těžebních přístupech, organizaci těžby a každodenního života dělníků. Z těchto poznatků jsou vyvozeny obecné závěry mající za cíl vytvořit ucelený obraz situace. Poslední část je věnována rozboru vlivů měnící se poválečné situace v politice a hospodářství na rašelinovou produkci. Změny, které dopadly na rašelinový průmysl v padesátých letech 20. století, jsou přiblíženy na konkrétních osudech živnostníků a rašelinových závodů. Ty zaujaly místo drobných podnikatelů jako jediných producentů suroviny ve zbytku století v Československu.
|
|
|
Ženy (z) Čejetiček. Každodenní život žen žijících mezi lety 1968-2000 v jedné z částí Mladé Boleslavi.
Picková, Monika ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na zachycení životních zkušeností a každodenního života dvou generací žen, matek a dcer, žijících mezi lety 1968 a 2000 v městské části Mladé Boleslavi zvané Čejetičky. Výzkum vedený pomocí metody orální historie se soustředí zejména na rodinné zázemí a profesní uplatnění těchto žen, jejich pracovní i volný čas, ale také na celkovou kvalitu života, jak ji samy narátorky vnímají. Dává tak hlas ženám, které byly historicky tradičně opomíjeny. Na komparaci životních příběhů dvou generací žen tak můžeme sledovat, jak dcery kopírovaly životní cesty svých matek a podřizovaly se tlakům patriarchální společnosti jen zhruba 50 kilometrů od Prahy.
|
host ::
RSS.